Pětiletý projekt Virtuální vědecký model velkomoravských Mikulčic jako systém interaktivní dokumentace, prezentace a archivace dlouholetého systematického archeologického výzkumu byl řešen na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., v letech 2018–2022 s podporou Ministerstva kultury v rámci programu NAKI II.

Cílem projektu bylo zpracování výsledků téměř 70letého výzkumu v Mikulčicích do podoby webově založené Mapové aplikace, která výzkum moderně dokumentuje a prezentuje, ale zároveň slouží jako trvalý prostředek pro uchování exaktních archeologických dat.

Jedná se o specializovanou mapu s odborným obsahem, která funguje na platformě ArcGIS (a je zveřejněna prostřednictvím Portal for ArcGIS) a obsahuje celkem 19 mapových služeb o 95 vrstvách. Mapové služby jsou rozděleny do čtyř bloků – blok B1 Zázemí, blok B2 Mikulčice-Valy hradiště, blok B3 Objekty a blok B4 Artefakty. Interaktivní mapa umožňuje prostorovou vizualizaci a virtuální prohlídku hradiště i raně středověké sídelní struktury v jeho okolí. Vrstvy objektů a artefaktů poskytují po otevření samostatného okna přístup k textovému popisu, obrazové dokumentaci a 3D vizualizacím navázaným na daný objekt nebo artefakt.

Tištěnou alternativou online mapové aplikace je knižní velkoformátový atlas Mikulčice 900. Atlas velkomoravské aglomerace (Poláček, L., Hladík, M., Hlavica, M., Krupičková, Š., Mazuch, M., Stuchlíková, E., Šindelář, J. 2021: Mikulčice 900. Atlas velkomoravské aglomerace. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno), který vyšel v roce 2021.

Dalším aplikovaným výsledkem projektu byla výstava Velkomoravské Mikulčice virtuálně, která byla realizována ve dnech 25. 8. – 31. 10. 2022 v prostorách výzkumné základny Mikulčice-Trapíkov nacházející se v blízkosti zóny NKP Mikulčice a patřící Archeologickému ústavu AV ČR, Brno. V roce 2023 došlo k reinstalaci výstavy v prestižních prostorách Galerie Věda a umění v hlavní budově Akademie věd na Národní ulici v Praze. Výstava zde byla přístupná od 10. března do 10. června 2023. Výstavní instalace sestávala ze sedmi samonosných boxů, které obsahovaly tištěnou grafiku a byly vybaveny prezentační elektronikou – videorámečky, obrazovkami, holografickými vitrínami a holografickou projekcí pomocí rotačního projektoru. Instalace boxů byla doplněna několika dalšími atraktivními solitérními prezentacemi v podobě půdorysu bojovnického hrobu 1:1, který bylo možné s pomocí tabletů vizualizovat do podoby rozšířené reality, dále haptických exponátů vytištěných na 3D tiskárně a velkoplošné nástěnné projekce. Virtuální modely, které byly součástí výstavy, jsou dostupné v mapové apliokaci a na těchto webových stránkách.

Vedle digitálních modelů dostupných online je možné se k obsahu výstavy opakovaně vracet také díky česko-anglickému obrazově atraktivnímu katalogu Velkomoravské Mikulčice virtuálně / Great Moravian Mikulčice Virtually (Krupičková, Š., Poláček, L., Šindelář, J. 2022: Velkomoravské Mikulčice virtuálně / Great Moravian Mikulčice Virtually. Brno: Archeologický ústav AV ČR, Brno.). Katalog obsahuje rovněž QR kódy, které zájemce rychle navedou na zpřístupněné online modely.

V rámci projektu vznikly rovněž tři odborné studie. První z nich se týká 3D dokumentace a vizualizace archeologických movitých i nemovitých objektů (Šindelář, J., Poláček, L., Krupičková, Š. 2019: Doporučená metodika fotodokumentace v archeologii pro následné metrické analýzy obrazu. Přehled výzkumů 60(2), 201–224.). Druhá se zabývá metodikou dokumentace archeologického terénního výzkumu ve složitých stratigrafiích raného středověku (Šindelář, J., Mazuch, M., Hladík, M., Poláček, L. 2020: Dokumentace výzkumu ve složitých archeologických situacích raně středověké lokality – Experimentální geodetická dokumentace v archeologii. Živá archeologie 22, 39–50.). Ve třetí studii autorský tým řešil využití magnetické susceptibility pro determinaci uloženin při terénním archeologickém výzkumu lokality Mikulčice (Šindelář, J., Mazuch, M., Hladík, M., Poláček, L. 2021: Measuring Magnetic Susceptibility to Determine Deposits in Field Archaeological Research at the Mikulčice Site: Use of magnetic susceptibility in field archaeological research. GeoScience Engineering, 67(4), 176–186.)

Projektoví lidé

PhDr. Lumír Poláček, CSc. (*1960)

Řešitel a odborný garant projektu a mnohaletý vedoucí výzkumů v Mikulčicích. Stál za realizací projektu nové výzkumné základny v Mikulčicích, zasazuje se o systematické zpracování početného archeologického materiálu získaného velkoplošnými exkavacemi v minulosti Mikulčic a jeho představení odborné i široké veřejnosti. Myšlenkový autor odborných knižních konceptů Studien zum Burgwall von Mikulčice, Internationale Tagungen in Mikulčice a popularizační řady Mikulčice – průvodce. Organizátor kulturně-vědeckých programů pro veřejnost prezentovaných v rámci cyklu Hudební archeologie. Neúnavný propagátor mikulčického genia loci.

PhDr. Marian Mazuch, Ph.D. (* 1975)

Archeolog raného středověku a zkušený znalec mikulčického terénu, který již více než dvě desetiletí dokumentuje a analyzuje zdejší nálezové situace. Bohaté praktické zkušenosti zúročil v syntézách věnovaných především keramice a pohřebnímu ritu obyvatel Velké Moravy.

Mgr. Marek Hladík, Ph.D. (* 1980)

Archeolog s duší filozofa a zálibou v informatice, geografických informačních systémech, statistice a matematickém modelování. Spolutvůrce sídlištních strategií a teorií osídlení zázemí mikulčické sídelní aglomerace.

Mgr. Michal Hlavica, Ph.D. (* 1985)

Archeolog aplikující teoretické hospodářské a výrobní modely na společnost Velké Moravy, znalec velkomoravské keramiky pohybující se s lehkostí na poli geoinformatiky.

Mgr. Šárka Krupičková, Ph.D. (* 1982)

Archeoložka a administrátorka projektu specializující se interdisciplinární výzkum velkomoravského šperku. Důsledná a činorodá síla v pozadí mikulčických projektů Archeologického ústavu.

doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc. (* 1950)

Klasik velkomoravského výzkumu, bývalý dlouholetý ředitel brněnského Archeologického ústavu, specialista na hmotnou kulturu Velké Moravy a slovanské osídlení Slezska.

Jiří Šindelář (* 1976)

Geodet a odborník na geografické informační systémy, průkopník a propagátor fotogrammetrie a videogrammetrie, dlouhodobě a úspěšně se potýkající s výzvou na vědeckou 3D dokumentaci a vizualizaci archeologických terénů, objektů i předmětů.

Eva Stuchlíková (* 1981)

Duše virtuální mapy, excelentní geoinformatička. Díky jejímu programátorskému umění, neúnavnosti a trpělivosti se zrodil mikulčický model.

Zdeněk Tuka (* 1988) Tiskový, knižní i webový grafik vtiskující svými citlivými a originálními nápady tvář projektu i dalším grafickým výstupům ARÚB. Mimo jiné autor těchto webových stránek.

Vizualizace fotogrammetrické dokumentace v počítačovém programu 1. Profil z výzkumu hradby předhradí v roce 2018 (autor J. Šindelář).
Vizualizace fotogrammetrické dokumentace v počítačovém programu 2. Profil z výzkumu hradby předhradí v roce 2018 (autor J. Šindelář).
Fotogrammetrická dokumentace velkomoravského gombíku pomocí točny (foto Š. Krupičková).
Počítačová vizualizace fotogrammetricky dokumentovaného gombíku 1 (autor J. Šindelář).
Počítačová vizualizace fotogrammetricky dokumentovaného gombíku 2 (autor J. Šindelář).
Počítačová vizualizace fotogrammetricky dokumentovaného gombíku 3 (autor J. Šindelář).

: Systém vícesnímkové fotogrammetrie objektů vizualizovaný na příkladu 5. kostela, nalezeného na mikulčické akropoli. Každý jehlan představuje jednu standardní dokumentační fotografii objektu. Fotografie byly pořízeny ze všech stran a z více úhlů, aby bylo možné spočítat ve speciálním programu kompletní 3D model základů kostela.

Vizualizace postupného odkrývání velkomoravské hradby. V šesti stratigrafických vrstvách byla zdokumentována zřícená hradba s čelní kamennou plentou a s předsunutými kůly zpevňujícími prostor mezi hradbou a říčním ramenem.

Systém vícesnímkové fotogrammetrie artefaktů vizualizovaný na příkladu zlaté hrozníčkové náušnice. Každý jehlan představuje jednu standardní dokumentační fotografii artefaktu. Fotografie byly pořízeny v několika sériích v horizontální i vertikální ose předmětu tak, aby bylo možné spočítat ve speciálním programu kompletní 3D model náušnice.